Německý jazyk byl do poloviny 20. století jazykem řady humanitních i společenskovědních oborů. Po 2. světové válce tuto roli přebírá angličtina, ale nutnost ovládat na vysoké úrovni odbornou němčinu tím nezmizela. V humanitních a sociálních vědách není vše nové v odborné literatuře automaticky lepší, a tak je při promýšlení teoretické problematiky řady oborů potřeba číst v německém originále i starší texty. Zapomínat nelze ani na roli německy mluvících zemí v současné mezinárodní debatě v humanitních a sociálních vědách, na roli německých, rakouských a švýcarských univerzit, na možnosti stáží v těchto zemích apod. Angličtina jako současná lingua franca může nahrazovat ostatní jazyky, ale pouze do jisté míry. Humboldtovy, Husserlovy či Heideggerovy myšlenky je vhodné číst v němčině, pochopit kulturu německy mluvících zemí současných i minulých (tedy i zemí Koruny české) bez němčiny dost dobře nelze. Redukce dřívější středoevropské vícejazyčnosti k současnému stavu nabízí studujícím německého jazyka komparativní výhodu - nebojme se této výhody využít.
Last updated:
25.09.2020
