Ideál demokracie, hospodářské prosperity, uměleckých výbojů a kultury vůbec, poslední obhájce demokracie ve středoevropském regionu atd. atp. Několik z mnoha atributů, které "lid obecný" po komunistickém převratu a přeměně svobodného státu v sovětskou kolonii, přisoudil tzv. První republice. Komunistická propaganda předkládala obraz zcela jiný: vše dobré a zmínky hodné vybojovala ona a její souputníci, to ostatní byla tragédie, jakou Češi (a Slováci) doposud nepoznali: bída, svrab, Masaryk osobně střílející do dělníků, potlačování veškerých práv dělnické třídy. To vše vyvrcholilo Mnichovem, kdy velezrádná československá buržoazie z obav před ozbrojeným lidem a sovětskou pomocí dala přednost Hitlerovi jako záruce svých nakradených majetků. Protektorát Čechy a Morava byl pak jen logickým vyústěním této zrady, stejně jako klerofašistický "Slovenský štát". Soudruzi v Moskvě i na území bývalé republiky měli plné ruce práce, aby to všechno - za pomoci soudruhů sovětských napravili a výlučně z Východu osvobozeného Československa udělali pořádný a Sovětskému svazu náležející stát. Prvorepublikový ideál přesto přežíval v mysli "lidu" neobyčejně dlouho a vytrvale navzdory trvalému komunistickému lhaní. Leč byl to "ideál", který se také ne vždy potkával s realitou.
Nedělejme si ovšem marné iluze. Na otázku jak to bylo "doopravdy" si budete musit najít odpověď alespoň částečně sami: toliko jednosemestrální kurs "Československé dějiny 1914 - 1945" není koncipován jako úplný a soustavný výklad daného období. Témata vybraná pro přednášky a semináře jsou (měla by být, ehm) inspirací pro další samostatné studium: nalézání nových souvislostí, vyvracení chybných či sporných tvrzení a výsledné utváření vlastního obrazu tohoto nesmírně zajímavého období československých dějin. Historik si zdánlivě nemůže přát více... Tedy kromě většího množství času na četbu, psaní, studium dalších nutných předmětů, návštěvu útulných hospůdek atd. atp.
Last updated:
03.01.2024