Moderna zrodila jednu z nejvlivnějších teorií v historii, teorii sekularizace. Stejně jako se proměňuje pojetí a interpretace moderny, dochází postupně k ostré kritice sekularizace (ať už jako paradigmatu, teorie či teze). Výsledkem kritiky je, že postupně začala převládat pojetí, která proces sekularizace buď zcela odmítají, nebo radikálně přehodnocují. Výsledkem jsou tzv. „měkké“ a „tvrdé“ teorie. Obdobný proces zasáhl i pojetí modernity, výsledkem čehož je soudobé uvažování o tzv. mnohočetných modernitách. Otázkou pro sociologii nyní je, zda moderna a sekularizace byly a jsou ve své povaze spíše sebenaplňujícím se proroctvím s autodestruktivní silou, nebo naopak, nedošlo-li k realizaci tzv. sebe-nenaplňujícího se proroctví. Stejně tak si sociologie klade otázku, co vše se skýráva pod ambicí po modernizaci společnosti. Pro sociologii je stále více důležité hledat opdověď na otázku, co přináší modernizační procesy. Kdo je jeho skutečným relevantním nositelem, a zda a nakolik se ambice modernizačních teorií krejí s vlastní realitou.
Last updated:
16.09.2017