Úkolem sociologie náboženství není zvyšovat náboženské povědomí populace. Rozhodně není jejím posláním ani ambicí rozhodnout, které náboženské společenství je to pravé či alespoň z nějakého důvodu to nejlepší. Již samo úsilí o porozumění a vysvětlení toho, co se označuje jako náboženské vědomí a jednání, které se promítá do důvodů, forem a důsledků konání jedince či celých skupin, je samo o sobě víc než náročné. Sociologie náboženství tak vychází z předpokladu, že (náboženská) očekávání, přesvědčení a záměry, která jsou brána jako reálná, jsou skutečně reálná ve svých důsledcích. Z vědeckého hlediska je proto významné jak tato očekávání, přesvědčení a záměry ovlivňují společnosti v jejich jednání a metamorfózách, nikoli kde je (náboženská) pravda.
Last updated:
17.02.2019
![[RSS]](/zdroje/images/icons/rss.png){kind=icon}