Sociální vědy se ve svých počátcích měly tendenci srovnávat s vědami exaktními. Úvahy o předmětu a metodologii sociálních věd je tudíž podmíněn sporem o povahu empirických a sociálních věd, tj. otázkou po možnostech zdůvodnění ontologických, epistemologických ale i axiologických stanovisek. Daný spor prošel řadou fází až do současnoti. Dnes již není ústředním tématem otázka po nezpochybnitelných základech medoty, nezpochybnitelné průkaznosti získaných poznatků atd. Rozhodující proto není, zda výzkumy a úvahy sociálních věd jsou vědecké podle parametrů exaktních věd, ale jak je možné vůbec porozumět konstitutivním sociálním jevům, které působí uvnitř a na společnost. Při zkoumání sociálních věd se tak do centra zájmu dostávají především následující otázky: Co znamená znát někoho jiného? Co je relativismus a jak funguje? Jaký je vztah racionality a inteligibility? Jak je možné porozumět a pochopit druhé? atd. Což jsou netriviální problémy, které určují povahu sociálních věd.
Last updated:
24.09.2016